Lil Raspberry

Určitě jste si všimli s tím, že jak jde doba dopředu občas se lidem zasteskne po starých věcech. Nebo ne starých ale těch, které frčely  dřív. Posledních několik měsíců se zase dost rozmohly nášivky na oblečení a to se mi hrozně líbí, ale tak si koukáte v obchodě, obyčejná džínska stojí třeba tisícovku a potrhaná s nášivkami klidně i da tisíce nebo "jen" šestnácet. Hrozný. Navíc ty nášivky tipu "cool", "bitch" a podobně se přece nemusí líbit každému žejo. Většinou třeba pro mě nemají výzman a když jo, vždycky tam najdu jednu, která se mi nelíbí a nesedí mi. To je normální, dneska totiž v obchodě najít pěkný a cenově přijatelný kousek je celkem makačka a musíte prolézt  celý obchoďák. Já osobně už teda nakupuju spíš na internetu protože je to nejen pohodlnější, ale i o dost levnější a výběr je obrovský, těžko pak na ulici potkáte někoho, kdo to má taky. Každej by se rád alespoň něčím odlišil, zejména teda lidé v mém a nejspíš vašem věku od 14 cca do tě

Zamýšlela jsem se nad tím, proč vlastně tenhle blog mám a snažím se o něj nějákým způsobem starat. Chci vám to říct, aby jste si toho byli vědomi. Už cca od mých 10 let jsem si psala různý blogísky a začínala být aktivní na internetu v podobě vyjadřování svých názorů na něco a zkrátka jsem sdílela co jsem mohla. Psaní mě baví a vždycky bavilo, ať jde o cokoli a proto je mi jedno jestli článek přečte 100 lidí nebo 1000, jde mi o to psát, pracovat s textem a sama se z toho nějákým způsobem učit. Další věc je to, že mám externí disk na 10 terabitů, kam si pečlivě uschovávám každičkou fotku a každý video, který pořídím kvůli vzpomínkám. Schovávám lístky do kina. Na základce jsem si dokonce zavedla takovej deník, kam jsem vypisovala data a detaily nějákým pro mě významných dnů, to teď skončilo tak, že si místo toho už poslední tři roky kupuju diář od Paula Coelha, kterej je hrozně hezky barevně udělanej a vůbec vymyšlený tak, že tvoří lepší náladu (na každé stránce je nějáký citát nebo