Přeskočit na hlavní obsah

How I solve my problems

Ráda řeším co se mi děje v hlavě. Hledám si informace, čtu knížky a baví mě vědět o co go. Když nevím, co se semnou děje, začnu bejt nervní a není mi dobře. Teď mi bylo pár dní v kuse tak zle, že jsem fakt nechápala, nechtěla jsem nic a nic se mi nelíbilo a byla jsem nesnesitelná jak sama pro sebe, tak i pro moje okolí. 
Už je to několik let, co o sobě vím, že ne všechno je úplně v pořádku. Nevadi mi to a prostě s tím žiju, jsem se vším smířená a přestala jsem brát všechny možný prášky i za cenu toho, že si občas prožiju fakt hnusný panický ataky v ty chvíle, kdy je to prostě nejhorší. 
Zbláznila jsem se? Věta která mi celej minulej týden běhala hlavou, sem a tam jako splašená laň. Sama si tak i přijdu. 
Můj hlavní problém je to, že kdykoli se jentak nemůžu sbalit a utéct bez jakýhokoli složitýho vysvětlování domu se cítím jako v pasti a automaticky je mi nepříjemně. 
Z minulýho vztahu jsem si zvykla na veškerej nekomfort ohledně emocí, tentokrát je to ale tak spontánní, jednoduchý a krásný, že jsem z toho úplně mimo, protože na to nejsem zvyklá. Na normální vztah. Ah. 

Když už jsem byla konečně doma, přestalo se mi chtít každých pět minut brečet, když už jsem byla úplně sama jsem sedla k počítači a začala hledat. Sleduju na facebooku a youtubu všechny možný psychologický magazíny, blogy a často tam nacházím odpovědi, který potřebuju. A bingo.

Našla jsem články o introvertech a začala číst. Nejsem introvert, nikdy jsem nebyla nějak extra uzavřená. Říkám si. Ale třeba to tak je. Padly tam na mě dvě věty:

 If an introvert tells you they need time alone, you shouldn’t take it personally.


Unlike extroverts, they gain energy from solitude rather than time spent with others.


Oboje je pravda a oboje dělám. Neúmyslně. Ikdyz miluju lidi, občas jedinej s kým chci být jsem já a to je v pořádku. Další problém vyřešen. Mám ráda a uklidní mě vždycky hrozně to, když zjistím, že v tom prostě nejsem úplně sama. 

Komentáře

  1. Celkově celý život trpím úzkostmi a lehkými depresemi. Hodně se to projevovalo ve škole, kdy jsem byla úzkostlivě introvertní a kvůli tomu se setkala s nepochopením ostatních. Zlepšilo se to až při nástupu na vysokou, kde jsem si od všeho vytvořila odstup a věci obecně méně řeším. Věřím také tomu, že mi pomohly cbd produkty, které užívám na celkové posílení imunity a organismu. Měly by mít ale pozitivní efekt i na psychickou pohodu a zlepšení psychického stavu. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vo hovně

Zdál se mi dost divokej, sexuální sen o moji nejlepší kamarádce a když jsem se zděšená vzbudila, ležela vedle mě, v klidu spala a pak mi přes den vyprávěla, že jsem se prej v noci chtěla tulit. Já jí o tom snu neřekla, protože mi to přišlo divný, sorry Luv. Ale ono to zas tak divný není. Dost často se nacházím v situaci, nebo jsou to spíš takový prchavý momenty, kdy dost silně pochybuju o svoji orientaci. Vím na 100%, že by mi holka nedělala problém. Proč o tom píšu? Já ani nevím, ten sen mě zasáhnul a kluci mi přijdou častokrát dost mimo. Jakoby nefungovali. Jakoby v nich tahle doba, tohle období něco rozbilo a oni si s tím prostě neví rady a neumí to spravit.  Můj poslední vztah skončil tragicky, zlomilo mě to. To je tak, když ti týpek po dvou letech řekne, že tě vlastně od začátku podváděl. To bolí. Kor když mě podezříval ze všeho možnýho a dostávala jsem sežrat věci, který jsem nikdy neudělala a doma po nocích brečela a přemýšlela nad tím, proč mi nevěří člověk pro kterýho bych

1. Ovládnutí základů meditace

Proč meditujeme?  Proč meditujeme? Meditujeme, protože tento svět nás nemůže naplnit. Takzvaný mír, který cítíme v denním životě je pět minut klidu po deseti minutách úzkosti, strachu a frustrace. Jsme stále odkázáni na milost negativnim silám, které jsou kolem nás: žárlivosti, strachu, pochybám, starostem, úzkostem a beznaději. Tyto síly jsou jako opice. Když se unaví kousáním a několik minut odpočívají říkáme, že se radujeme z míru. Ale to vůbec není skutečmý mír, protože v dalším okamžiku nás opět napadají. Pouze prostřednictvím meditace můžeme získat trvalý mír, božský mír. Když ráno meditujeme z plné duše a dosáhneme míru na jedinou minutu, pak tato jediná minuta míru prostoupí celý náš den. A je-li meditace meditací nejvyššiho stupně, dosáhneme skutečného nepomíjivého míru, světla a blaženosti. Pokud cítime, že jsme spokojeni s tím, co máme a co jsme, pak nemusíme vstupovat na pole meditace. Důvod proč pricházíme k meditaci, je ten, že máme vnitřní hlad. Cítíme, že je v nás cosi

Práz-dno

Je hustý, jak jsou každý letní prázdniny úplně jiný. Tři roky zpátky se mi v létě děly věci, o kterých ani nechci mluvit. Dva roky zpátky jsem je fakt jenom čistě prokalila s kamarádama, dělala klasický blbosti jako každej dospívající. Minulý léto bylo skvělý, ale tak nějak jsem si začala v hlavě pohrávat s myšlenkou, jestli to má ještě cenu, ležely mi na mysli úplně jiný věci a měla jsem víc problémů, než radostí. Tohle léto je zatím víceméně pohádkový. Poslední léto před vysokou, pravděpodobně poslední, kdy můžu dělat píčoviny a nestarat až tak moc o dospělácký věci, který stejně řešit nechci.  Rok od roku mám kolem sebe jiný lidi. Ty mně nejbližší jsou tady pořád, ale lidi z širšího okolí se střídají jako bláznivý fanynky v postelích interpretů. Nevím jestli je to dobře nebo špatně, ale já jsem spoko. People comes and people go. Když chce někdo z mýho života pryč, prostě ho nechám jít, naučila jsem se nedržet je, nesnažit se, nemá to smysl. Ti co zůstat mají, zůstanou.  Zpá