Zdál se mi dost divokej, sexuální sen o moji nejlepší kamarádce a když jsem se zděšená vzbudila, ležela vedle mě, v klidu spala a pak mi přes den vyprávěla, že jsem se prej v noci chtěla tulit. Já jí o tom snu neřekla, protože mi to přišlo divný, sorry Luv. Ale ono to zas tak divný není. Dost často se nacházím v situaci, nebo jsou to spíš takový prchavý momenty, kdy dost silně pochybuju o svoji orientaci. Vím na 100%, že by mi holka nedělala problém. Proč o tom píšu? Já ani nevím, ten sen mě zasáhnul a kluci mi přijdou častokrát dost mimo. Jakoby nefungovali. Jakoby v nich tahle doba, tohle období něco rozbilo a oni si s tím prostě neví rady a neumí to spravit.
Můj poslední vztah skončil tragicky, zlomilo mě to. To je tak, když ti týpek po dvou letech řekne, že tě vlastně od začátku podváděl. To bolí. Kor když mě podezříval ze všeho možnýho a dostávala jsem sežrat věci, který jsem nikdy neudělala a doma po nocích brečela a přemýšlela nad tím, proč mi nevěří člověk pro kterýho bych umřela? A já od tý doby nechci nikomu patřit, nechci ani aby někdo patřil mně, protože je to obrovský břemeno, na který není dotyčný připravený, možná ani já. Vztahy jsou divný, zkurveně složitý a já ve svý hlavě už tak dost plavu.
Když já cokoli dělám, dávám do toho veškerou svoji energii a všechno co můžu, nenávidím, když to někdo pak pochčije, je mi z toho zle a dalo mi spoustu práce, abych se přestala cítit jako zkurvenej kus zmuchlanýho papíru, kterej ještě někdo pochcal a zabalil do něj hovno. Jinak to popsat ani nejde. Propadla jsem se totiž tou dobou do vlastního pekla a chtěla jsem se zabít, opravdu, vážně. Tečka.
Přešlo to, probrala jsem se. Život je nádhernej, i vztahy jsou krásný, akorát lidi ne. Lidi jsou monstra, naučila jsem se koukat hluboko do očí těm, co na mě mluví. Je jedno jestli mi lichotí nebo mě uráží, umim najít co je pravda. Umím si člověka rozebrat a co je nejdůležitější, naučila jsem se na věci srát. Prostě mám v píči. Haha.
Jednu dobu jsem si připadala jako blázen, všechno mi bylo jedno, utrácela jsem tisícovku denně a lila do sebe litry vína jak nic, bylo to krásný a umím to pořád. Umím se chovat jako hodná, elegantní slečna a umím se i chovat jako psycho blázen. Baví mě moje hlava, baví mě život a baví mě psát, akorát jsem to tu vypsala pátý přes devátý bez jakýkoli literární linie. Sorry.
Asi čekáte nějakou pointu, žejo? Ale já ani nevím jestli tady nějakou mít chci. Chci si sem psát náhodný myšlenky, nebo příběhy, věci co mi leží v hlavě hlavně proto, abych je nezapomněla, aby prostě někdy byly. Stejně jako fotky a videa, kterých mám doma jeden tera, protože je to kus mě a protože jebu jestli někoho sere, že vyfotim šedesát fotek za večer, stejně jebu jestli tohle bude někdo číst nebo ne. Pokud to někoho bude bavit, tím líp. Nechci psát totiž všechno jenom sluníčkově, chci psát o věcech co mě serou a chci si to tady vybít, chci aby to byl takovej můj myšlenkovej internetovej pokojíček kam budu psát věci tak, jak jsou a jak je cítím. Ha
Tenhle článek je totiž úplně k hovnu.
Tohle je silný...
OdpovědětVymazatSilný článek, ale řekla bych, že jste si ten sen až zbytečně moc zhmotnila a ztotožnila se s ním. Furt pryč je to jenom sen. Jsou tam sice určité prvky podvědomí, ale důležité je vědomí. A navíc tohle se mi zdá jako klasický erotický sen. Možná bych zkusila užívání cbd olejů nebo kapslí, pokud vás to trápí častěji. Ale hlavně bych si to zbytečně moc nepřipouštěla k tělo. Což je jasné, protože se to líp řekne, než ve skutečnosti udělá. :)
OdpovědětVymazat