Je hustý, jak jsou každý letní prázdniny úplně jiný. Tři roky zpátky se mi v létě děly věci, o kterých ani nechci mluvit. Dva roky zpátky jsem je fakt jenom čistě prokalila s kamarádama, dělala klasický blbosti jako každej dospívající. Minulý léto bylo skvělý, ale tak nějak jsem si začala v hlavě pohrávat s myšlenkou, jestli to má ještě cenu, ležely mi na mysli úplně jiný věci a měla jsem víc problémů, než radostí. Tohle léto je zatím víceméně pohádkový. Poslední léto před vysokou, pravděpodobně poslední, kdy můžu dělat píčoviny a nestarat až tak moc o dospělácký věci, který stejně řešit nechci.
Rok od roku mám kolem sebe jiný lidi. Ty mně nejbližší jsou tady pořád, ale lidi z širšího okolí se střídají jako bláznivý fanynky v postelích interpretů. Nevím jestli je to dobře nebo špatně, ale já jsem spoko. People comes and people go. Když chce někdo z mýho života pryč, prostě ho nechám jít, naučila jsem se nedržet je, nesnažit se, nemá to smysl. Ti co zůstat mají, zůstanou.
Zpátky k prázdninám. Prázd-niny. Znamená to, že mají být prázdný? Ono hrozně moc záleží na tom, jak si to člověk naplánuje, uspořádá. A mně to jde, mám pořád co dělat, jenže problém je to, že ne vždycky se mi chce. Ne vždycky mám pocit, že jsem v pořádku a ready na všechno venku. Občas potřebuju vypnout, být sama. Potřebuju víkendovej opuštěnej ostrov, chápete? Miluju všechno a zároveň umim i všechno dost nenávidět. To mi bere dost času, vyznat se sama v sobě a tak mám to do listy na to, s jakýma lidma se chci v nejbližší době vidět, jaký chci vidět filmy a co si najít, o čem si zjistit nebo co koupit. Ale kurva. Jak to jenom říct.. Jsem nasraná.
Jsem nasraná a chci se naučit psát články s pointou a vím, že mi to zatím nejde, tak se alespoň snažím psát cokoli.
Chci dělat znovu pole dance, protože to jediný mě bavilo ze všech možnejch koníčků, co jsem kdy dělala.
Chci se učit francouzsky.
Chci auto.
A nějákou brigádu, co mě bude bavit.
A všechno má čas, to je důležitý si uvědomit. Všechno postupně a popořádku.
Pod povrch nevidí nikdo.
Zase to nemá smysl.
Skvělý..... Nevím co k tomu jiného říci.. Ano máš ještě co zdokonalovat, jelikož nějaké věty jsem si musela přečíst dvakrát, abych pochopila jak si to myslela, ale i přesto ta celková myšlenka v tom se mi velmi líbí a inspiruje...celkově ty mne velmi inspirujes a jsem moc ráda že jsem na tebe narazila.
OdpovědětVymazat